﻿&editionNumber=51
&editionVolume=3565

&centralHeader="Velké klamání – kdy a kde?"
&mainArticleHeader="Přesuny o půlnoci"
&mainArticleText="Ulice Stalingradu i shromaždiště na východním břehu Volhy kypí aktivitou. Za normálních okolností by to nebylo nic neobvyklého, jenže je půlnoc a zní to tu jako v pravé poledne. Většina přesunů mužů a techniky probíhá v noci, aby se skryl jejich skutečný rozsah. Německé síly nyní ovládají devadesát procent města. Sovětští obránci stále drží svahy Mamajevovy mohyly a průmyslovou oblast v severní části Stalingradu.

Na sever a západ od města se s rostoucí intenzitou připravuje očekávaný protiútok. K Volze denně přijížděly tanky a těžká děla s čerstvými osádkami, které měly posílit síly připravené ve Stalingradu. Ledové kry nyní přepravu posil přes řeku zastavily. Morálka vojáků přesto zůstává vysoká, protože vědí, že jsou poslední obrannou linií mezi Wehrmachtem a jejich rodinami. Volha dává život, ale pokud tankové divize prorazí zbývající obranné linie, stane se nemilosrdnou hranicí.

Generál Vatutin hlásí, že je připraven udeřit na 3. rumunskou armádu chránící severní křídlo německé 6. armády. Němci se zřejmě stále soustředí na dobytí Stalingradu; části 4. tankové armády a Paulusovy 6. armády drží pozice západně od Karpovky. Blízkost Luftwaffe výrazně komplikuje sovětskému velení přesuny vojsk. Vzhledem k přítomnosti zkušených německých bitevních jednotek je přesun a shromažďování obrovských skupin mužů bez toho, aby se staly cílem německých pilotů, mimořádně obtížným logistickým úkolem. Ztráty materiálu zřejmě oddálily nevyhnutelný protiútok proti odkrytým německým silám.

To připomíná nepoučené lekce z bitvy o Moskvu. Také tam se německá armáda pokusila bojovat s rasputicí a kvůli počasí a terénu ztratila značnou část své bojové síly. Nechali se němečtí velitelé znovu vystavit stejným podmínkám? Z tažení u Moskvy a Leningradu přece museli získat zkušenosti. Musejí vědět, že jejich severní a jižní křídla chráněná rumunskými, italskými a maďarskými armádami nejsou dostatečně silná, aby odolala soustředěnému úderu sovětských tankových jednotek. Německá rozvědka si však zřejmě nevšimla hromadění sovětských sil díky mistrnému maskování a také kvůli pozornosti, kterou poutá zuřivý odpor 62. armády přímo ve Stalingradu. Stažení řady důležitých německých pozemních a leteckých jednotek vede sovětské velení k závěru, že Němci velký protiútok neočekávají a stále se domnívají, že mají iniciativu."
&secondaryArticleHeader="Luftwaffe proti VVS – řečí čísel"
&secondaryArticleText="V počáteční fázi bitvy o Stalingrad měla VVS nad německým letectvem přibližně dvojnásobnou početní převahu. Sovětské letectvo disponovalo asi 650 bojeschopnými letouny proti 350 strojům Luftwaffe, bez započtení německých spojenců. Zprávy uvádějí, že během posledního srpnového týdne Sověti ztratili 200 letadel a obdrželi pouze 100 náhradních strojů. Sovětské bombardovací letectvo utrpělo těžké ztráty a od července bylo omezeno převážně na málo účinné noční výpady. Vzdušná převaha Luftflotte 4 povzbudila Paulusovu 6. armádu k hlubokému postupu do nitra Stalingradu. Tyto první okamžiky téměř úplné porážky opět souvisely s nedostatečnou taktickou předvídavostí a přípravou sovětského velení. Luftwaffe si během postupu na Stalingrad udržovala prakticky úplnou vzdušnou převahu. Nyní se však ze Sibiře znovu přihnala zima a začíná působit potíže německé technice i nedostatečně vybavené Luftwaffe. Situace sice není tak zoufalá jako během bitvy o Moskvu, Wehrmacht však znovu zjistil, že jeho obranné linie jsou příliš roztažené.

K 11. listopadu stále přicházejí na východní břeh Volhy tisíce sovětských posil a VVS výrazně zvýšila svou bojovou sílu. K podpoře očekávané protiofenzívy je nyní připraveno více než 1 100 bojeschopných letounů. Německé síly si zatím vzdušnou převahu udržují, ale po nedávném přesunu mnoha leteckých jednotek se jejich stav odhaduje na něco přes 950 letadel. Až Sověti zahájí ofenzívu, budou mít plnou podporu početně silnější skupiny zkušených stíhacích a bombardovacích pilotů. Rudé letectvo se opírá o zkušenosti z Leningradu a Moskvy i o odolnost sovětských Jaků-1, LaGGů-3 a MiGů a připravuje se zasadit rozhodující úder.

Luftwaffe představuje v okolí Stalingradu ničivou sílu od začátku bojů o město v polovině července. Vylepšené verze Bf 109 i Jaků-1 zde procházejí tvrdou bojovou zkouškou a ukazují vrchol německého i sovětského leteckého inženýrství. Tyto létající zbraně od sebe často dělí méně technika než schopnosti a taktika pilotů, kteří je ovládají."
&fakeArticle1Header="Letouny z USS Enterprise potápějí japonskou bitevní loď Hiei"
&fakeArticle2Header="Generálporučík Montgomery povýšen na generála a pasován na rytíře"